Míša Karpíšková: Měla by z toho dýchat ruční práce

Příběhy Tvůrců

Od nápadu k obchodu s půvabnými dřevěnými hračkami vedly dva roky práce. Původně pro svou dceru Miju hledala domeček pro panenky, který jí chtěla dát k Vánocům. „Měla jsem o něm určitou představu, ale nic, co by jí odpovídalo, jsem nenašla,“ vzpomíná Míša Karpíšková. Při práci ji motivovaly podobně laděné hračky ze zahraniční produkce.

„Jsem rodič, zajímám se o hračky,“ říká Míša Karpíšková s tím, že si u hraček všímá kvality a použitých materiálů. U svých domečků pro panenky a zajíce (devíticentimetrový dřevěný zajíc je součástí domečku, tedy je i jeho prvním obyvatelem čekajícím na další kamarády) si cení toho, že jsou vyrobené ručně a s úctou k dětem a přírodě. Zároveň dodává, že jsou všechny její výrobky certifikované jako hračky pro děti od tří let.

V tvorbě Míši Karpíškové hraje zásadní roli volba materiálů. „Domeček je z masivního dubového dřeva,“ upřesňuje. Do výbavy miniaturních obydlí patří i postýlka s polštářem a přikrývkami, skříňka s nádobím, křesílko, stolek, houpačka, obrázek, dřevěný mráček a zmiňovaný zajíc čekající na další kamarády. Kdo přijde na návštěvu, může se pohledem na zeď pokochat i obrázkem od Yvety Anny Kroupové. „Zajíce, nádobí a nábytek vyrábíme z dubu a buku. Na doplňky používáme látky a příze v biokvalitě s certifikátem GOTS. Barvy i lepidlo mají atest na dětské hračky,“ vypočítává autorka. A dodává, že postýlka je vystlaná matrací z dutých vláken, součástí skříňky je autorská vliesová tapeta.

Speciální domkářskou dílnu Míša Karpíškové nemá, pracuje doma. „Dnes lepím jednotlivé díly, ale původně jsem i řezala komponenty na nábytek,“ říká. Vedle toho brousí, skládá, dodělává detaily. Domečky pro ni vyrábí profesionální truhlář. „Spolupracuji také se švadlenou, ta mi šije matrace, peřinky a polštářky. Maminka mi plete vlněné přehozy.“ Z vyprávění autorky je jasné, jak je při podobných projektech důležitá důvěra a zodpovědnost. „Na tom všem je nejtěžší dát dohromady fungující tým. Mít kolem sebe lidi, na které se můžete spolehnout. Vybudovat si s nimi vztahy je docela těžké. Jsem vděčná za to, že mám kolem sebe zkušené lidi z oboru, kteří mi jsou nápomocní.“ Nepostradatelnou součástí Míšina týmu je i dcera Mija. „Je to moje velká pomocnice, nábytek pravidelně podrobuje zátěžovým testům a dává mi podněty k nové tvorbě. Sama si vybírá, koho pozve na návštěvu. V domečku ubytovala i panenku Barbie,“ směje se Míša Karpíšková s tím, že je skvělé pozorovat, jaké strategie obydlování si děti samy volí.




Vzpomínáte si na svůj dětský domeček pro panenky?

První domeček mi vyrobila máma z krabice od bot. Peřinku a polštářek ušila z kapesníku, na stěny použila naše kytičkové tapety. Byla jsem šťastná. Tenhle pocit bych si přála předávat dalším holčičkám a klukům.

Co vaše věci „umí“?

Podporují rozvoj fantazie a zlepšují motoriku. Podstatné je i to, že nábytek v domečku není nerozbitný, děti se díky tomu učí chovat k hračkám s citem a respektem.

Jaké jsou vaše věci na omak? Voní nějak?

Látky a příze jsou neskutečně hebké a na dotek moc příjemné. Dřevo zase krásně voní, líbí se mi barva a jeho struktura. Chci, aby z výsledných výrobků byla cítit kvalita, láska a péče.




Jaké máte plány do budoucna?

Ve spodní části domečku jsou nenápadné díry, do kterých bude možné zasadit další patro. To bych chtěla nabídnout před dalšími vánočními svátky.

Brzdí vás něco v tvůrčí práci?

U hraček pro děti je zásadní certifikace. Nedovolila bych si bez ní jít na trh. Ale proces, který musíte podstoupit, je náročný. Navíc není nikdo, kdo by to jasně zaštiťoval a mohl vám poradit. Když mi obálka s certifikátem konečně přišla do ruky, rozbrečela jsem se. Také mi vadí, že se stát na certifikaci hraček nepodílí. Myslím, že spoustu šikovných lidí tak svůj projekt nedotáhne do konce. Věřím, že je tady prostor pro změny.




Proč jste se stala součástí vznikající komunity YUY?

Myšlenka YUY je velmi zajímavá. Platforma tvůrce propojuje, můžou mezi sebou sdílet kontakty a další informace, což mi přijde opravdu užitečné.

Co bezpodmínečně potřebujete pro svou práci?

Určitě klid a cítit, že můžu tvořit, tedy naladit se do flow. Pak mám naopak problém práci ukončit.

Proč tvoříte?

Tvůrčí práci se věnuji od mala. Mám ráda kreslení, linoryt, keramiku. U domečků mě baví proces výroby, všechna ta práce se dřevem a pomůckami. Ráda se také pak dívám na výsledek své práce a na to, jak si děti hrají.



Připravila: Tereza Lišková

Další články

Příběhy Tvůrců
Nina Taligová: Šijeme oděvy, ve kterých vynikne dítě a jeho osobnost
Nina Taligová stojí spolu s návrhářkou Johannou Grigarovou za značkou NAVON. Díky jejich společnému zápalu pro věc a...
Inspirativní mámy
Marika Kučová: Narození miminka je malý zázrak
Marika Kučová je kuchařka, blogerka, inspirativní máma a jedna z prvních ambasadorek YUY. S manželem Jirkou už pátým...
Příběhy Tvůrců
Míša Karpíšková: Měla by z toho dýchat ruční práce
Od nápadu k obchodu s půvabnými dřevěnými hračkami vedly dva roky práce. Původně pro svou dceru Miju hledala domeček...